Latinský slovník

město (poklas.) ; obec ; zemská obec, stát ; občanství, občanské právo, občanský svazek ; občanstvo, občané

pořádek, řád

palec

odevzdaný, nakloněný, podrobený

strana, proti níž směřuje odvolání

(viz omitto)

navrátit se

týden

dobrovolně, úmyslně, sám od sebe, z vlastního popudu ; po vůli ; o své újmě, sám o sobě

ovčín, ovčí n. kozí chlév

šafářka, hospodyně, selka ; venkovské děvče

zkoušet, zkoumat, okusit, zakusit

vytahovat, vytrhnout co ; vyprostit, dostat koho odkud, vysvobodit ; vyrvat, násilně odejmout ; protahovat, zdržovat, prodlužovat, oddalovat ; mařit, marně trávit (čas), promarnit, přijít nazmar (v pas.)

námezdný, najatý ; podplacený ; (o věcech) koupený, zakoupený, zaplacený

v okamžiku smrti

pustit, opustit ; vzdát se, zanechat čeho, nechat stranou, nechat bez trestu, pustit ze zřetele ; mlčky přejít, pominout, opomenout co, nezmínit se o čem, nemluvit o čem

rozumový akt

omočení, ponoření, pohroužení [Pražák et al. neuvádí, ale jinde nal.]

zdárný, šťastný, se zdarem, šťastně ; zdar dávající, příznivý ; příznivý, šťastný, blahověstný

nezdrženlivě ; hned, ihned (MLLM odkaz: incontinenter = in continenti, to nal. sub continens jako hned, ihned)

strojové zařízení, stroj, přístroj

(MLLM přímo nic, viz "naturalis")

odepřít, odmítnout, kývnout na znamení odporu

zamířit

jeden jediný

tam (leckdy ne "tamtéž", viz např. jasně RS 54:16 ; 57:10)

jen, jenom, pouze, toliko

jsoucno jakožto jsoucno

bičovat, šlehat, bít

nestarat se, nedbat

odřezávat, odříznout, uříznout, vyříznout, přeříznout ; ustřihnout ; odtít, utít, useknout ; oddělovat, rozdělovat ; odlučovat, odnímat

tah, voj

vina

zaslíbit (dceru Bohu apod.)

pomýšlet, mít v úmyslu, přemýšlet, přemítat, myslet na

kopyto (koňské)

samec

obětnice, kněžka

manželství

proti danému slovu, zrádně

narodit se, vyrůstat

létavý, létající, okřídlený ; perutný, hbitý. rychlý ; vrtkavý, nestálý

loňské léto

prodlévající, zůstávající ; přinejmenším ve střv. latině i bydlící, sídlící, dlící, žijící

klamat, oklamat, mámit, omámit, šálit, ošálit, podvádět ; podchytit (o ptáčníkovi) ; ujít pozornosti, nebýt pozorován kým ; mařit, trávit, zabíjet (čas)

bájný, vybájený, vymyšlený (LMALB) ; milující báje? (fabulosi Britones ; DZ)

obecně, všeobecně

s provdáním dívek se nespěchá (Tacitus)

stranictví, stranění

vyměřit

syrový, nezralý, nestrávený ; surový, nezpracovaný ; krvavý, surový ; nebílený, nebělený (o vlákně či tkanině) ; nepromyšlený

zdržet se, krotit, mírnit

zlomený, zesláblý

kuchař

podkopati, zespodu probodnouti

cestovat

vykládat, rozbírat, pojednávat, přednášet, rozmlouvat, rozprávět, hovořit (de re - o čem)

nic netušící

exekuce

již již, už už ; již (v běžném významu) již zajisté, již opravdu ; brzy - brzy, hned - hned, tu - tu

aby byly nakloněny po proudu řeky

kmotr (pro křestního kmotra i jako běžné oslovení)

nehybný, nepohyblivý (i v pozit. smyslu: nepodléhající změně)

roztahovat, tasit

Travunja (v Bosně)

ačkoliv

hloubka

konečně

věřit, důvěřovat komu, spoléhat na koho ; věřit, víru přikládat čemu, mít za pravdu ; věřit, myslet, mínit, domnívat se, pokládat, uznávat (co za co)

přední

strhnout se

provést, postavit, vystavět

(viz nix)

skrývat se, uschovat se

být prázden, neobydlen, neosazen

Středozemní moře

vyzvat na souboj

sám

nářek, hořekování, stesk ; žaloba, stížnost ; roztržky, rozmíšky (v pl.) ; žalostná píseň

napřed běžet, spěchat, hnát se

pevnost

tamtéž, na totéž místo

notář (MLLM jasně uvádí, ač ne jako samostatný význam slova, jen ve spojeních "notarius regis, imperatoris" aj. a "notarius publicus" ; u n. p. je pozn.: 1. výskytu ve 12. stol. Je tu i výklad: pův. písař, později soudní úředník)

proklít

loupež, zákeřnictví

divit se čemu, podivovat se čemu, žasnout nad čím ; obdivovat se

nevolnický ; "proprio jure" do plného vlastnictví

nejdříve

pojmout naději

muka, trápení

výhoda, příznivá okolnost

opět vzdělávat ; obnovit, znovu zřídit ; uvažovat, uvážit, vzpomínat si, obzírat, v duchu přehlížet

ač, ačkoli, byť (s adj. i celou větou)

výslovné písemné svolení

brod

podtít, podseknout, podežínat

natahovat, napínat k čemu ; napínat mysl, pozornost, dávat pozor ; pozorně poslouchat, pozorovat (+ ak.)

slib lenní věrnosti

protahovat

velitel dekurie, náčelník

(viz nihil)

vstříc, před (na otázku kam)

strhnout (most)

trest ; pokuta, náhrada (za spáchaný zločin) ; potrestání koho, pomsta nad kým ; trápení, utrpení, trýzeň ; nebezpečí

přímo, hned, vpřed, kupředu, nepřetržitě

consolamentum (katarský obřad křtu Duchem svatým ; pozn.: MLLM toto heslo obsahuje a právě jen jako označení katarského obřadu to uvádí)

popravování

zaslepený, oslepený

vicenzský

bojovat proti někomu, napadat, útočit

pahorek, kopec

opovrhovat, podceňovat

duše

ukládání? (ve spojení dispositio penitencie ukládání pokání)

krmit, živit, sytit ; vyživovat, poskytovat výživu, přiživovat, přikrmovat (i oheň apod.) ; být potravou (tigrů) ; (pas.) živit se, požívat, pojídat, zrád (alqd) ; pást ; chovat dobytek ; (pas.) pást se, spásat ; (pas.) strávit ; pěstit (vous), nestříhat

úlomek, kus, kousek ; sousto, drobet, drobeček

napadat někoho

přivléci, dovléci, dotáhnout ; zatáhnout kam, vlákat, přilákat

přísežný ; svěcený, zaklínaný

tajně

pokoušet, napadat, dráždit

nákladný

později

Srbsko

z Lille

proto (příčina i účel) ; takže (DZ, např. TDH 319:29)

Jeremjáš

meškati, prodlévati, zdržovati se

stávat se změkčilým

dlouhý půldruhé stopy

kupec, obchodník

zvyk

někdy, leckdy

vyhlazení, povraždění

příznivý, vhodný

tvořit, rodit, plodit, být přízniv vzrůstu ; nést kupředu, poponášet, posunovat, postoupit ; zvětšovat, rozšiřovat ; povznášet, vyvyšovat ; odkládat, oddalovat, zdržovat

častěji

jistě, arci, ovšem

[omyl! Viz cor, cordis]

zrát, uzrát, dozrát

neřesti

[viz quidam]

k sobě táhnout, přitahovat

daň, poplatek

(Ovidius)

exkomunikovat, vyloučit z církevního společenství

odznak oddílu, prapor, zástava

již dříve

přímým směrem

přijmout (radu), uposlechnout

mít větší přehled, připravený k boji, pohotový

hned potom

bojovat, zápasit

ohromný

tehdy, tenkrát, tu ; pak, potom, tehdy

propadnout nejhorším mukám

dostat, nalézt

hbitost, pohyblivost

tedy (logický důsledek, slabší než ergo) ; tedy (pokračování nedopověděné myšlenky, to stává často na zač. věty) ; zkrátka, tedy (shrnutí a zakončení)

den potom, druhého dne

časný, světský ; pohanský ; stoletý

(předmět z cenného materiálu)

zapovědět, zakázat

chápavost, vnímavost, schopnost

dvůr (šlechtický, panovnický)

závěť, poslední vůle

stůl ; oltář ; pokladna ; jídlo, hostina

všemohoucí, všemocný

(nenal. nic)

houska

nohavice, široké nohavice

být blízko, blížit se, hrozit

zásobárna

proč (vztaž. ; takto např. RS 45:9)

archa

správný, slušný, náležitý ; pravdivý, pravý, skutečný, opravdový ; upřímný, poctivý, spravedlivý

(Pražák nic. V TDH vlastní jméno, resp. přízvisko.)

(alqm) vzývat koho, modlit se ke komu ; (alqm) vzdávat chválu komu, chválit koho, velebit koho, uctívat koho, klanět se komu ; (absol.) modlit se ; (alqm) zbožňovat koho, obdivovat se komu ; (alqm) uctivě zdravit koho (MLLM)

kolo

střevíc, bota

jídlo, potrava

zběh, uprchlík

cokoli, všechno

šípař

vystoupit ; vynořit se, vystoupit (zejm. z vody, země) ; vzcházet, zvedat se, vyvstat, vzejít, objevit se, vyrůst, vyprýštit, povstat, vzniknout ; vznikat, objevit se, nastat, vyskytnout se, povstat ; stát se ; osvědčit se jako ; být, existovat, vyskytova

přejít na koho, připadnout komu ; klesnout (k zemi) ; být v pohybu ; splývat (o vlasech, šatech) ; poletovat, vlát, vléct se

Palermo

zvláště, především

postavit se

po kmenech, po rodech

odchýlit

opravdu

očividně, jasně, zřetelně ; otevřeně (neskrytě)

dvojí, dvojstranný

asi, přibližně, skoro

nemoc ; slabost

být plný pochybností???

sdělení, sdělování ; sdílení, vespolné účastnění, obcování ; udělení

hledat, vyhledat, vyhledávat ; pohřešovat ; toužit po čem, žádat, požadovat, přát si ; pátrat, vyptávat se, dotazovat se

(alqa re) o čem

získat, nabýt

pokání ; lítost, žal ; změna smýšlení, obrat, změna mínění

pošetilost, bláznivost

zaalpská Galie

vyvýšený, vysoký

Dunaj (na dolním toku)

s laskavým dovolením

kořenění ; nakládání (ovoce do nálevu) ; zř. též tvar pro condicio, viz sub condicio (nadbytečná snaha o klasický pravopis ; DZ, že se tak "condicio" někdy psalo LMALB)

ať už - nebo

žně

náklad, výdaj

daleký, vzdálený

(MLLM ani Pražák nic)

brát ohled? (tak Vg Dt 28,50)

zadržení, zastavení

správce sklepa, správce spíže ; sklepmistr, klášterní sklepmistr (sic, to co cellerarius, ale sklepník zde ne)

přidružit se

kraj, okres

doválčit, dobojovat, dokončit válku ; zdolat, nadobro přemoci, úplně pokořiti

velmi, velice, tuze, silně

ochrnutý

Arles

jáma

nabývat živosti, nabývat síly

ale přece, přece však, než aspoň

lopata

chýlit se, klonit se

opustit, zanechat

opomíjet, klást do pozadí

ohebný

velikost, rozlehlost, rozsáhlost

Zachlum

ještě, dosud ; zatímco, když (o současnosti) ; dokud, pokud (o současnosti a stejně dlouhém trvání) ; až, do té doby, až konečně, dokud ne ; až by, dokud by ne, aby zatím ; jen když, jen jestliže, jen aby, jen ať (uvozuje větu přací)

bezstarostně, klidně ; bez nebezpečí, bezpečně

světská potěšení

přibrat

trám

oddělovatel ; dělitel (mat.) ; rozdělovatel (např. pozemků, peněz) ; rozhodčí (při rozdělování majetku) ; náhončí, rozdělovatel peněz (před volbami k podplácení voličů) ; správce a rozdělovatel kanovnických prebend ; rozdělovatel vytěžené rudy

být vlhký

prázdný prostor

jít se svým oddílem

(trans.) vzdalovat ; (intrans.) být vzdálen ; (refl.) vzdalovat se, vzdálit se ; nedostavit se k soudu ; (absol. / ab alqa re) vzdálit se od církevního působiště

obložit, obestavit

trh

(v souvislosti s inkvizicí) (viz Fournier I, 268, pozn. 105)

netělesný

pohoršit ; pokořit, ponížit, zahanbit ; svádět, pokoušet ; uvést ve zmatek

neporušitelný, nedotknutelný

profánní, neposvátný, světský ; nezasvěcený (zejm. do mystérií) ; všední, neslavnostní ; nečistý ; bezbožný, bohaprázdný, bohapustý ; zvrhlý, hříšný, nečistý ; zlověstný (o zlověstném ptáku, tj. výrovi)

tahat, vláčet, smýkat ; ohmatávat, hmatat, dotýkat se, brát do rukou ; držet co, mít v rukou co, zacházet s čím, vládnout čím ; strojit, připravovat ; řídit, spravovat ; vést ; zacházet, nakládat s kým, chovat se ke komu

pravidelný, výroční, každoročně se vracející (zejm. o náboženských svátcích) ; slavnostní

ublížit, dopustit se násilí

skutečně, řádně ; v této době, právě

spojení, svaz, kloub

dobrovolný

kmotra (pro křestního kmotry i jako běžné oslovení)

albský (související s městem Albi ; někdy užíváno místo Albigensis)

oblíbit si, mít rád

vyvrácení (teze, mylného názoru)

dovést k dobrému konci

jiný, jinaký

ležet u, ležet vedle

zranit, ranit, poranit, zasadit ránu ; dotknout se někoho, ublížit, urazit, uškodit

hodnostář

třikrát

bez obalu, otevřeně

na víc si nevzpomínat

nahoře, nad tím, svrchu ; dříve (časově) ; nad to, přes to, více, výše (míra) ; nad co, nad něco ; na čem ; přes co ; před (čím) ; nad, přes (co)

ničemný, špatný, darebný, zlotřilý

hned, ihned, stále, hned na místě ; pevně, stále

dávat pozor, všímat si

oběh, obvod, objem

opatrný, obezřetný, netušící

svést, svádět ; rozvést, odloučit, rozloučit ; odvést stranou

Gaskoňsko ("Gallus Vasco" in Ohler, Náb. poutě, 175 přel. "Francouz z Gaskoňska")

střežit

uniknout

doba dvou dní

spodem

Arabové? [jistě ano, podle otrokyně Hagar = Agar. Durand ve spojení Iudei ... et Agareni.]

tkadlec

Skotsko

roku X od Vtělení Páně

poznamenávat, zaznamenávat ; znamenat, pozorovat

turínský

(Pražák nic, ani Franci nic)

přisluhovat, posluhovat, podávat (o jídle či nápoji) ; opatřit (i co čím), obstarat ; poskytovat ; vykonávat, provádět

chránit, krýt

vystoupit, nastoupit, vylézt

němá tvář, nerozumný tvor

treviský

vidět, znát, vědět

hojný, přehojný ; bohatý, zámožný ; přetékající, přeplněný ; nadbytečný, přebytečný, příliš hojný

lombardský

počet, účet, účtování ; seznam ; částka, suma, účet ; obchod, obchodní záležitost ; záležitost (z. vůbec) ; výhoda, prospěch ; počet, účet (přen.) ; opatření ; jednání, plán ; poměr, vztah, ohled, dbaní čeho ;

z Lille

rozrazit, rozbít, rozehnat

vyšetřování

občina (někdy ; různý význam)

souhlasit s čím, schvalovat co ; dokazovat, stvrzovat, potvrdit

širokost, rozlehlost

kůzle, kozlík, kozel (i kozlové po levici takto)

zjištěním nějakého přečinu

pramen

být ve zbrani, hotov k boji, v bojové pohotovosti

Maďaři

nepravost, špatnost, nepoctivost, provinění, přestoupení, hřích, vina, zločin, zlý čin, násilí, násilnictví, bezpráví (vypsáno z kontextů Vulgáty, ale neprojito všech 489 výskytů ; "nepravost" je daleko nejčastější, ale např. násilí také několikrát)

dospět ke shodě, dospět ke kompromisu (asi ; Pražák I:269 nejasně)

odchylka???

držet se někoho

dovednost, řemeslo, umění

zapřísahání, naléhání

chvályhodný, hodný chvály, hodný oslavy

přelud, klamný zjev, vidina

prohlédnout, pochopit, poznat

velmi skrovný počtem, velmi málo, velmi málo

šílenost, nepříčetnost

udání

přijít k sobě, znovu nabýt zdravého rozumu

nezdrženlivý, nestřídmý, chtivý, smyslný, neuměřený, nemírný

přístav

narazit na

lichotit, pochlebovat ; lichotit, lahodit, vábit (k požitku)

uvnitř, zevnitř, dovnitř

agenský (město v jižní Francii)

pokuta, trest

ochrana, patronát ; hájení, zastupování (na soudě) ; ochrana, záštita, pomoc

rozdělit, dělit se (s)

takový ... jaký

živý tvor, živočich (o zvířatech i člověku)

winchesterský (William z Malmesbury, De antiquitate, ed. Scott, 40)

Chorvatsko?

(nenal. nic)

úrok

tragula, házecí oštěp

příkopy

prvopočátek

vymačkat, vytlačit, vytvořit

viz excutio

zmírnit

snášet, trpět, zakoušet

moc, síla

pokořitelka, podmanitelka, udatná lovkyně zvěře

začátek, počátek, původ, vznik ; základ ; prvek, živel, základní látka, základní substance ; přední řady, přední šik ; hlavní cesta (vojenským táborem) ; shromaždiště, hlavní stan ; tábor (voj.)

zašpiněný

sourozenec, příbuzný, pokrevný příbuzný ; pokrevní přítel

vzduch, ovzduší, povětří (psáno bez rozlučníku)

pospíchající, spěchající, spěšný, kvapný, rychlý, chvatný

(refl.) připravovat se, chystat se ; chystat co, připravovat se k čemu, hotovit se k čemu ; stanovit, určit

uvádět do nebezpečí, být v nebezpečí

sedlo, čabraka

plavba

zázraky

prak

(Fournier I, 315)

utopit se

(často v inkv. registru Fournier, např. 336, konec odst.)

opatřit, sjednati

pustošit, plenit

klam, mam, úklady, úskoky, obmysl ; překrucování, sofismata ; vykrucování ; utrhání na cti, nactiutrhání, lživé obvinění, křivé obvinění, soudní pletichy, právnické kličky, křivda ; týrání, útisk, pronásledování, trápení, násilí ; vydírání

dopustit se, spáchat

hovět, shovívat

Praha

tak malý, maličký, nepatrný

je-li to vůle osudu, chce-li tomu osud

otrokyně ; nevolnice

léto (neklas. pravopis)

ne však, nikoli však

jezdecký

jen, jenom, pouze, toliko

ohýbání, ohnutí ; ohýbání hlasu, modulace ; záhyb (cesty) ; zacházka, oklika

světský, pozemský

(MLLM ani Pražák nic)

měděnka

zločinem poskvrněný

od věčnosti

zaštítit, potvrdit (privilegium) ; skrýt, zakrýt

neodpovědný, zaslepený, nerozvážný

(zmínka Fournier I, 240 dole)

překládat, přendávat, přesazovat ; přepravovat, převážet, přenášet, převádět, přeplavovat ; odevzdávat, dávat, předávat, podávat, přenechávat, svěřovat ; pouštět, vpouštět ; přejít, nevšimnout si, minout ; projít, přestát ; prožít, strávit

zrada

Fortuna, ae, f. Štěstěna, bohyně štěstí ; (střv.) právo na nalezené poklady ; (střv.) nástrahy moře (MLLM jen jako fortuna maris, ale i vypouštěno: Bech, ed. Šanjek, Bosansko-humski..., 140 ; dle MLLM od 13. stol.)

pohřeb

dopadnout, připadnout

vlhký

do šířky

postavit se na odpor

odpor, odporování, maření ; nesouhlas?

povlečení

myšlení, přemýšlení, přemítání, rozjímání, uvažování, úvaha, pomyšlení ; myšlenka ; představa, domněnka, mínění ; obraznost, obrazivost, představivost, schopnost myslet, mohutnost myslicí

celkem (spojení "sunt XVI omnes" je to dobré překládat "je jich celkem 16")

téma, látka

neprávem, nepodloženě ; marně

rozsudek ; soudní obvod, soudní okrsek

více, napříště

obilí, plodina, ovoce, plod

nepřístupný ; nedostižný

svítilna, lampa

přicházet

ani v nejmenším, ani zbla